Chcete shodit kila navíc, ale stále se vám to nedaří? Cesta za dokonalou postavou není sprint, ale běh na dlouho trať – a člověk se při něm může dopustit různých zaškobrtnutí a pádů. Dávejte si proto pozor na nejčastější chyby, které lidé při snaze zhubnout dělají…

Omyl číslo 1: „Pár dní nebudu jíst a kila půjdou dolů samy!“

Zázračné diety, slibující raketový pád kilogramů a štíhlou postavu během několika dní, patří do říše nesplněných snů. Myslet si, že nejlepší cestou k vytoužené váze je drastické omezení příjmu potravy, je jedním z největších omylů. „Zhubnu, když budu míň jíst. Toto jsou slova, která slýchám nejčastěji. Mou odpovědí je vždy to samé: ‚Ale vy jíte už tak málo, že není z čeho brát! K vaší vysněné váze se musíme projíst.‘ Reakce klienta je na to téměř vždy stejná – zděšený výraz! Už jen ta představa, kolik toho vlastně bude muset snít, je pro mnohé nereálná. Jedí jednou, v lepším případě dvakrát denně, a v novém typu stravování je třeba jíst 3x až 6x denně,“ vysvětluje Hana Ondrušová, výživová poradkyně programu Cambridge Weight Plan. Nejdůležitější je ovšem správné složení jídelníčku! „Denní jídelníček zdravého dospělého člověka by se měl skládat z 30 % bílkovin, 40 % sacharidů a 30 % tuků. Základem zdravého životního stylu je pestrá a dobře vyvážená strava,” doplňuje Prof. MUDr. Vladimír Teplan, Dr.Sc., nefrolog, nutricionista a klinický konzultant dietního programu CWP.

Omyl číslo 2: „Musím pořádně dřít ve fitku!“

Asi netřeba zdůrazňovat, že když chce člověk redukovat svou váhu, na gauči se mu to povede jen stěží. Společně se změnou stravovacích návyků by měl ruku v ruce kráčet i pohyb. Nemusíte se hned proměnit ve vrcholového sportovce, ale jistě pomůže pravidelná chůze nebo zdolat patra po schodech místo použití výtahu. A také si najít takový typ cvičení, který vás bude bavit – nebudete se pak muset nutit, ale budete se danému sportu věnovat s chutí. Na druhou stranu: Nic se nemá přehánět! „Zdravý pohyb a sport je pro nás důležitý, ale všeho s mírou – pokud cvičíme intenzivně, je nutné k tomu také upravit jídelníček, a především sestavit sportovní aktivitu, aby byla vhodná právě pro vás. Musí se dbát na to, aby hubnutí nebylo na úkor svalové hmoty. V tom horším případě budete v posilovně makat každý den, a nakonec ještě přiberete,“ upozorňuje Hana Ondrušová.

Omyl číslo 3: „Důležité je jídlo, pití nehraje roli“

Když se mluví o hubnutí, kvalitní pitný režim se obvykle opomíjí – přitom je velmi podstatný! Tělo se prostřednictvím tekutin zbavuje nahromaděných toxických látek v těle, podporuje správné trávení i vstřebávání živin. Hydratovat tělo je obzvlášť důležité při pohybových aktivitách a v teplých měsících, kdy dochází ke ztrátám tekutin. Jejich nedostatek může způsobit únavu, zácpu, ale dlouhodobě vést i k onemocnění ledvin. Vedle množství tekutin je především podstatné, co pijete. Naprostým tabu jsou sladké limonády (včetně doslazovaných džusů), energy drinky, ale také alkohol! Ideálním nápojem je čistá voda, lze ale zvolit i mineralizované vody – jen pozor, aby neměly příliš vysoký obsah sodíku. Vsadit můžete také na neslazené čaje. A pokud budete chtít vodu ochutit, můžete si ji „vylepšit“ například snítky máty či jiných bylinek, případně ovocem a zeleninou (plátky citronu, jahody, okurky…).

Omyl číslo 4: „Já to stejně nedokážu!“

Ne nadarmo se říká, že všechno je v hlavě. To platí i v případě hubnutí. Není to jen o počítání kalorií a správném nastavení příjmu bílkovin, sacharidů a tuků. Za jednu z důležitých (a přesto opomíjených) příčin obezity se považuje i stres, frustrace, osamělost a další negativní emoce. Když se pak shazování kil nedaří, psychika se ještě více zhoršuje a člověk se dostává do nekonečného kolotoče – čímž sílí pocit, že se nikdy nedostane ke své vysněné postavě. „Myslím, že základem je správná motivace, jako u všeho, v kombinaci s pohybem a racionální stravou,“ říká Lukáš Vrána výživový poradce Cambridge Weight Plan. Jak tedy vyzrát na psychiku? Nejsilnější motivací je samozřejmě ta vnitřní. Ten, kdo hubne proto, že sám chce, má mnohem větší šanci na úspěch než ten, kdo hubne kvůli okolí – pak to končívá tajnými nočními výpravami do lednice (aby o tom rodina nevěděla!). Častou chybou také je, že lidé takzvaně „přepálí start“ – zkrátka po zvuku startovní pistole vyběhnou rychle, ale brzy ztrácí dech. Pak stačí malé klopýtnutí (třeba rodinná oslava s dortem a šampaňským) a dostaví se panika, pocit selhání a myšlenky, že „už to nemá cenu“. Důležité je se zase zvednout, odpustit si jeden prohřešek, a pokračovat dále ve vytyčené trase. Pěkně krůček po krůčku… V těchto chvílích je skvělé mít po svém boku někoho, kdo podá pomocnou ruku, pomůže zpátky na nohy, podpoří – ale třeba i zvedne vztyčený prst, když je těch prohřešků příliš.

Omyl číslo 5: „Kila jsou dole, mám to za sebou!“

Staré známé pořekadlo praví: Rychle nabyl, rychle pozbyl. U hubnutí to ale často platí naopak: Rychle pozbyl, rychle nabyl. Takzvaný jojo efekt bývá neblahým důsledkem rychlých redukčních diet. Po velké dřině shodíte patnáct kilo, ale vzápětí je opět naberete – a jako bonus k tomu poskočí ručička na váze ještě více doprava, než byla před zahájením diety. Připadá vám to nespravedlivé? Ve skutečnosti se tělo jen brání. Organismus má v sobě totiž geneticky zakódované, že když začne být ohrožen hladem, automaticky si při návratu k původnímu způsobu stravování začne vytvářet rezervy na další období nedostatku – co kdyby ho zase někdo „mučil“ odpíráním potravy! Jak z toho ven? „Podstatná není rychlost hubnutí, ale stabilita. Každému adeptovi redukční diety proto říkám: Zhubnout je snadné, těžké je si novou váhu udržet. Ideální je jít s hmotností dolů postupně. Zhubnout třeba deset kilo, pak metabolický stav organismu stabilizovat, a potom se třeba znovu snažit o redukci,“ říká specialista Vladimír Teplan. „Tento proces by se měl odehrávat v asi tříměsíčních blocích. Ověřil jsem si v klinické praxi, že je potřeba přibližně šest týdnů, aby se metabolismus stabilizoval. Princip je, aby si tělo našlo novou dlouhodobě udržitelnou rovnováhu,“ doplňuje.