Chcete mít po ruce návodný receptář na staré dobré masti, obklady, koupele, vína, sirupy, čaje, elixíry, likéry a podobné dobroty z receptáře barokní apatyky? S velkou láskou a péčí sepsala takový soubor nejzákladnějších recepisů Vladislava Mlada Jirásková a je mi snad jen líto, že to není kniha velikosti bichle, protože nejen ty recepty, ale hlavně ten hladivý styl a nahlížení do šuplíčku historie, by si to skutečně zasloužil. (Pokračování textu…)

Čaj je nápoj, který zná celý svět. Je to nápoj, který si téměř každý den vaříme. Možná jste se někdy ptali, jak to všechno s tímto nápojem začalo. Jak se vlastně dostal k vám na stůl, do vašeho šálku nebo hrníčku.

S historií čaje to je trošku složité, přesto však existují důkazy jak to s ním mohlo být. Podle všeho lze předpokládat, že první čaj objevil člověk žijící už před 5000 lety. Další zdroj však toto trošku popírá, protože bylo zjištěno, že v místech, kde jsou dnes mongolské hranice, byl nalezen hrob s lidskými ostatky spolu s ostatky prehistorického zvířete. Vedle kostí archeologové objevili také staré lístky čajovníku. Pokud tedy tomu skutečně tak bylo, pak to znamená, že účinky čajovníku byly známe už před 10.000 lety!

Ať ten počátek byl jakýkoliv, jisté je, že v letech 618 – 907 za dynastie Tchang se z čaje stala filozofie a umění. Lidé tento nápoj povznášeli a uctívali a právě v této době se tvořili čajové rituály, které se mnohdy dodržují dodnes, i když tu a tam za ta léta došlo k jejich mírným úpravám. Právě v tomto období se listy čajovníku začaly ve velkých objemech vyvážet mimo hranice Číny do okolních zemí.

V Japonsku byl pak čaj objeven v 8. století, ale pěstovat ho začali mnohem později. Čaj si nejdříve získal své stoupence v samotné Číně, poté okouzlil celé Japonsko. Tibeťané si bez nej už nedovedli představit život. A jakmile se dostal do Mongolska, pak už to měl kousek do Ruska a arabský svět hned následoval. Všichni si čaj zamilovali a pili ho v hojné míře.

Evropané byli k čaji trošku skeptičtí. Alespoň někteří. Čaj rozdělil Evropu na dva oddíly. Jedna půlka čaj milovala a pili jej při každé příležitosti a druhá půlka čajem opovrhovala. Teprve v roce 1610 si získal čaj aristokratická srdce a vznikl tak zvyk zvaný “Čaj o páté”

Britská aristokracie si čaj zamilovala, a tak se rozhodli začít pěstovat čaj ve velkém. V 19. století tedy začaly vznikat první plantáže. V roce 1835 vznikla první plantáž v Assámu (v Indii). O pár let později vznikly plantáže v Nilgiri a v roce 1850 v Darjeelingu. Rovněž se zasadily čajovníky na Cejlonu. Po Cejlonu pak začali vznikat plantáže na Jávě, v Malajsii a v dalších koutech světa.

Řada plantáží, která v té době vznikla, ještě stále stojí a jejich čaje se staly synonymem kvality.

Kotvičník je bylinka známa již několik tisíc let. Hojně ji využívá jak TCM, tak homeopatie či ajurvéda. I u nás má své místo. Ti, kdo ho dobře znají, pijí rádi odvar, a navíc se naučili bylinku pěstovat na své zahrádce, protože její sběr je u nás takřka nemožný, jedná se totiž o tzv. zavlečenou rostlinu. Domovinou pro kotvičník jsou nejspíš Čína a Japonsko, velice rychle se však rozšířil i na ostatní kontinenty nevyjímaje Austrálii a Afriku. Na pěstování je kotvičník zemní vcelku nenáročný a naše klimatické podmínky mu jako jednoletce vyhovují. Teď ale už zpět k účinkům této zázračné rostliny.

Fungující libido a chuť do života

Obecně vzato, vynecháme-li puritány, souvisí sexuální apetit s životní energií. Jistě právě proto jsou mladí lidé tak výkonní, bohužel nejsou kvůli své mladistvé nerozvážnosti schopni tu energii správně nasměrovat. Toto poznání přichází až v pozdějším věku s moudrostí, jenže pak už zas nezbývají síly neboli energie. A právě v tuto chvíli přichází na řadu kotvičník zemní. Odvar z něj je zván jako životabudič, má dobrý vliv na mužské i ženské libido. Stimuluje sexuální energii. Ovlivňuje hladinu testosteronu a estrogenu směrem nahoru. Je vhodné ho užívat i v době, kdy se lidé snaží o početí dítěte, pozitivně totiž ovlivňuje reprodukční systém u obou partnerů. Kotvičník obsahuje mimo jiné i flavonoidy, které napomáhají komfortnímu klimakteriu.

Pomoc při hubnutí a budování svalstva

Kotvičník známý též jako tribulus dokonce pomáhá při stavbě svalové hmoty. Pokud jste najeli na tradiční novoroční režim zahrnující návštěvu posilovny a lehce dietní jídlo, pak tuto proceduru doplňte o čaj nebo extrakt z kotvičníku. Vytoužené výsledky se dostaví o něco rychleji. Navíc příznivě působí i na regeneraci svalstva, které po námaze příjemně uvolní. Tribulusu jsou připisovány i další blahodárné účinky například při zánětu močových cest.

Ať už jste se rozhodli pro užívání jakékoli byliny, vždy mějte na paměti, že by se mělo jednat o nějakou kúru, většina bylin potřebuje pravidelné a dlouhodobé užívání, aby zcela projevila své pozitivní účinky na organismus.